Zachraňte potraviny
Radenie produktov
Značky
Výpis produktov
Proteinový koktejl čokoládový s kokosem má vysoký obsah vlákniny a nízký obsah nasycených tuků. Chutné osvěžení během dne.
Rýžová kaše malinová je vhodná nejen pro celiaky, ale je určena všem, kteří chtějí odlehčit své tělo od lepku.
Vláknina bramborová Adveni je výrobek z přirozeně bezlepkové plodiny a skvěle se hodí k zahušťování jídel.
Energetická tyčinka s jáhlovými vločkami. Ideální volba pro všechny, kdo milují čokoládu, mandle a kokos.
Instantní čekenková kávovina obohacená o bylinu Arjuna je excelentní náhražkou kávy či nápoj pro každého. Díky bylině Arjuna navíc podporuje srdce a dodává tělu...
Velmi jednoduchá příprava a skvělá chuť.
Sušená rýžová kaše v prášku.
Shoyu je tradiční sójová omáčka vyráběna ze sójových bobů, pšenice a fermentačního činidla. Má výrazné aroma a lehce nasládlou chuť. V malém
BYLINNÝ ČAJ PRŮDUŠKY A KAŠEL podporuje normální funkci dýchacího systému v důsledku antimikrobiální aktivity. Má blahodárné účinky na krk a horní cesty dýchací.;
Klasický zelený čaj v sáčcích. Surovina s garancí původu a bez ozáření.
S jídlem se plýtvá alarmujícím tempem. My, spotřebitelé jsme jejím největším zdrojem. Více než obchody s potravinami a restaurace dohromady. Ale je tu dobrá zpráva: můžeme s tím něco udělat.
Plýtvání potravinami je ztráta nebo vyhození potravin obecně určených k lidské spotřebě. Toto plýtvání se v celém dodavatelském řetězci, od zemědělské výroby až po spotřebu, včetně skladování, zpracování, distribuce a řízení. Týká se všech druhů potravin: ovoce a zeleniny, pekařských výrobků, mléčných výrobků, masa, ryb a mořských plodů, vajec, zpracovaných produktů atd. Globální plýtvání potravinami odhaduje FAO (organizace spojených národů pro výživu a zemědelství) na téměř třetinu celkové produkce, což představuje přibližně 1,3 miliardy tun ztracených nebo vyhozených potravin ročně.
Plýtvání potravinami je celosvětový společenský a sociální, environmentální, ekonomický a někdy i zdravotní problém. Výzvy spojené s tímto plýtváním se týkají zejména potravinové nejistoty, sociálních nerovností, pomoci nejchudším lidem, optimalizace zemědělství, snižování dopadu potravin na životní prostředí a zejména jejich dopadu na klima. V roce 2019 je množství skleníkových plynů produkovaných potravinovým odpadem na třetím místě na světě mezi znečišťujícími zeměmi, za Čínou a Spojenými státy.